Dnes je: Středa 24.04.2024 Svátek má: Jiří

hamry

Kontaktní údaje:

Obec Hamry nad Sázavou
Hamry nad Sázavou 322, 591 01

Telefon: 566 623 122
Email: obec@hamryns.cz

> Podrobný kontakt

Jezírko Vápenice

Na Hamerském vycházkovém okruhu se nachází tichý, romantický a přitom melancholický koutek. Je to místo s malým jezírkem, s čistou zelenou vodou – Vápenice. Nebývala zde vždy voda. V dřívějších dobách to byl prázdný, opuštěný vápencový lom.

 

Trochu pověsti:

Nedaleko odtud stával kdysi zámek. Zámecký pán byl velmi přísný a bohatý, ale stále toužil po ještě větších penězích. Byl také velice lakotný. Jeho hezká paní zemřela již dávno pro jeho špatné vlastnosti. Zůstala mu ale dceruška, Bohunka, která byla velmi hezká a milá. Byla dítětem přírody milovala les a vše, co v něm žilo. Časem z dítěte vyrostla pěkná mladá dívka. Poznala mladého statného myslivce, který byl ve službách jejího otce. Zamilovali se do sebe. Zámecký pán to neviděl rád. Hledal nějakého bohatého ženicha a skutečně ho našel v jedné cizí zemi. Ten však byl nejen ošklivý, ale i velmi zlý a snad ještě lakotnější než sám otec.

Myslivec, jmenoval se Petr, přemlouval dívku, aby s ním utekla někam daleko. Bohunka s ním odejít nechtěla, měla strach z pomsty svého otce a hlavně z trestu, který by potkal Petra.

V den, kdy mělo dojít k zasnoubení a cizí hrabě přijel s velkou skupinou hostů, Bohunka zmizela. Všichni ji hledali, ale Bohunka nebyla k nalezení. Rozhodla se, že s Petrem přeci jen uprchne. Oblékla si své nejhezčí šaty, zelené jako louka, kterou tolik milovala, a čekala na Petra na okraji vápencového lomu v malé jeskyňce. Petr dlouho nepřicházel, Bohunka byla smutná a myslela, že už nikdy nepřijde. Začala plakat, slzy jí stékaly k po tváři a padaly k zemi, spojovaly se do potůčku, který stékal dolů do lomu. Lom se plnil až voda ze slz stoupala k jejím nohám a ještě výše. Tu jí voda uchopila a unášela po hladině. V ten okamžik přiběhl Petr, chtěl Bohunku zachránit, skočil do vody a sevřel jí v náručí.

V témž okamžiku přišel i zámecký pán se svými lidmi a viděl, co se stalo. Poručil svému služebnictvu, aby skočili do vody a Bohunku zachránili. Bylo to již zbytečné, voda stáhla milence ke dnu.

Od té doby je voda ve Vápenici čistá se zeleným zbarvením od zelených šatů a dole spí klidně Bohunka a Petr.