Hamry nad Sázavou

Památné kameny, Boží muka

V obcích na pomezí Čech a Moravy a v jejich okolí je možno nalézt a obdivovat množství památek drobné sakrální architektury jako jsou Boží muka, Kříže, smírčí kameny a podobně. Ne vždy se k nim lidé chovali s náležitou úctou a ani v dnešní době tomu není jinak. Patří ale neoddělitelně k naší kulturní krajině a je třeba je podle možnosti chránit. Jedním z prvních kroků může být jejich vědomé poznání. Často si ani neuvědomujeme, kolik takových svědků minulosti dnes a denně potkáváme. Pokusíme se zmapovat a zachytit obrazem objekty tohoto druhu, nacházející se v katastru obce Hamry nad Sázavou.

Na relativně malém území je tady možno objevit překvapivě velké množství drobných sakrálních památek. Je jistě zajímavé, že ačkoliv u zrodu obce byla výroba železa, nenajdou se zde litinové Kříže, jinde zcela běžné. Souvisí to zřejmě s ukončením výroby ve zdejších hamrech někdy koncem 17. století a s rozvojem kamenického řemesla v nově otevřených kamenolomech. Zajímavá je také skutečnost, že se v obci najdou boží muka ze 17. století a kamenné Kříže ze století 19. a 20., ale zcela chybí obdobné památky ze století 18. Nepodařilo se pro to najít vysvětlení.

Převážná většina sledovaných objektů je datována vytesáním letopočtu (lépe nebo hůře čitelného) přímo v kameni. V průběhu let však byly mnohé z nich v různé míře poškozeny a znovu opravovány. Rozsah těchto oprav je dnes jen obtížně možno určit a snad jen odborník dokáže posoudit, které části jsou původní. Pro datování božích muk, na kterých jsou dnes již prakticky nečitelné nápisy, jsme použili údaje z článku J. F. Svobody, uveřejněného ve Věstníku Československého zemědělského muzea – č.3/ročník 1937. Z tohoto pramene je i citace původních nápisů. Bližší údaje o hraničních kamenech poskytl pan Filka z Městského muzea ve Ždáře nad Sázavou.

Památné Kameny a Pomníky

Necelé tři kilometry na západ od centra obce, nedaleko hájovny Štenice, se nachází dobře zachovalý smírčí kříž vytesaný v žulové desce. Skutečné vrocení a historie zatím není známa. Pověst o jeho vzniku je otištěna v propagační brožuře svazku obcí „Pod Peperkem“.

Na katastru obce Hamry nad Sázavou jsou zachovány kameny, které označovaly hranice pozemku Žďárského kláštera. Vzhledem k historické ceně těchto objektů není vhodné zveřejnit jejich polohu. Dva z nich jsou uvedeny jako příklad:
Kámen na fotografii pochází z roku 1683 (letopočet je dobře čitelný na horní zaoblené ploše kamene). Ditrichštejnský znak je také dobře rozeznatelný.

Kámen na této fotografii nemá viditelné vrocení, ale podle sdělení pana Filky z Městského muzea ve Ždáre nad Sázavou pochází z počátku 19. století. Znak na čelní ploše patří pánum z Mitrova, kteří v té době vlastnili panství v Polné. Hranice pozemku, které tyto kameny označovaly, byly prakticky totožné s hranicemi Čech a Moravy.

V jižní části Dolních Hamrů u místní komunikace, vedoucí od starého mostu nahoru k silnici Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod, je postaven pomník obětem první světové války. Na obelisku jsou letopočty 1914 – 1920 a na desce jména padlých. Ve spodní části desky byla doplněna i jména obětí druhé světové války.

Boží muka

Kamenná boží muka na západním okraji Horních Hamrů při silnici ze Žďáru nad Sázavou do Havlíčkova Brodu.

Dřík kruhového průřezu, v horní části mírně zúžený, stojí na krychlovém podstavci. Čtvercová deska pod schránkou, zdobená jednoduchým reliéfem, tvoří přímo hlavici dříku.
Schránka je plná, se čtyřmi mělkými výklenky, zakončená jednoduchou stříškou ve tvaru komolého jehlanu s železným Křížkem.
Tato boží muka nemají žádný text ani vrocení, z celkového provedení však lze usuzovat na druhou polovinu 17. století.

Kamenná boží muka uprostřed křižovatky před bývalým Obecním úřadem v místní části Dolní Hamry

Na krychlovém podstavci je postaven dřík kruhového průřezu, nahoře mírně zúžený, zakončený tenkým prstencem většího průměru. Čtvercová deska pod schránkou, zdobená reliéfem, je dobře zachovalá a má výrazně světlejší barvu než ostatní části. To svádí k domněnce, že je mladšího data. Plná schránka se čtyřmi mělkými výklenky má stříšku oblých tvarů, završenou kamennou koulí s železným křížkem (obojí zřejmě z některé pozdější úpravy). Na dříku je připevněn mramorový štítek s nápisem, jehož text čte J. F. Svoboda takto:
“O wy wssickni Lidé, kterzy tauto Czestau gdete, pohledtež a wizte gestli wetssi bolest nad bolest mau. 1680 P. P. S.!”

Zkratky za vrocením jsou zřejmě iniciály Petra Pavla Svobody, rychtáře a kameníka v Najdeku.

Kamenná boží muka na severním okraji starší zástavby místní části Najdek (asi 100 m před mostem přes železniční trať)

Sokl a dřík jsou velmi podobné těm předcházejícím, deska pod schránkou je ale vyšší, s bohatší, hůře zachovanou reliéfní výzdobou. Čtyřboká schránka s mělkými výklenky je opatřena stříškou ve tvaru komolého jehlanu s prohnutými stěnami.
Na vrcholu je opatřena velkou kamennou koulí a torzem železného křížku. Nápis vytesaný v jednom z výklenků schránky sděluje, že tato boží muka byla postavena nákladem Petra Pavla Svobody, rychtáře a kameníka v Najdeku.
Vrocení již není čitelné, ale lze důvodně předpokládat, že se jedná o období kolem roku 1680. Sokl má značně poškozený jeden roh a toto poškození údajně pochází z konce války v roce 1945.

Kříže

Kříž na rozcestí vedlejších komunikací za nádražím (nedaleko objektu zemědelského družstva)

Na krychlovém podstavci je postaven dřík kruhového průřezu, nahoře mírně zúžený, zakončený tenkým prstencem většího průměru. Čtvercová deska pod schránkou, zdobená reliéfem, je dobře zachovalá a má výrazně světlejší barvu než ostatní části. To svádí k domněnce, že je mladšího data. Plná schránka se čtyřmi mělkými výklenky má stříšku oblých tvarů, završenou kamennou koulí s železným křížkem (obojí zřejmě z některé pozdější úpravy). Na dříku je připevněn mramorový štítek s nápisem, jehož text čte J. F. Svoboda takto:
“O wy wssickni Lidé, kterzy tauto Czestau gdete, pohledtež a wizte gestli wetssi bolest nad bolest mau. 1680 P. P. S.!”

Zkratky za vrocením jsou zřejmě iniciály Petra Pavla Svobody, rychtáře a kameníka v Najdeku.

Kříž nad silnicí ve stoupání od mostu přes Sázavu k obecnímu úřadu v místní části Dolní Hamry

Ve spodní části kříže, pod ozdobným lemem, je na čelní ploše vytesán v kameni nepatrně vystupující štítek s letopočtem 1844. Tělo Krista není plastické a ruce jsou uchyceny v původních otvorech v rameni kříže (netroufáme si však z toho vyvozovat, že je původní).

Kříž u rodinného domku č.p. 91 (těsně za plotem do ulice na západním okraji místní části Dolní Hamry mezi starou tratí a silnicí do Havlíčkova Brodu)

Původně tudy měla vést stará vápenická cesta do Polné. Pod ozdobným lemem je mírně vystupující štítek s letopočtem 1845, nad lemem je malý mělký výklenek, v současnosti prázdný. Chybí plastika Krista. U paty kříže leží nevelká kamenná socha Piety, dosti poškozená. Takováto kombinace se nikde v okolí nevyskytuje, a tak není jasné, zda socha původně ke kříži patřila, nebo k němu byla položena později a za jakých okolností. Na levé boční ploše kříže (při pohledu zepředu) vidíme několik nezřetelných číslic a písmen, snad letopočet 18.. a jméno.

Kříž za mostem přes Sázavu na silnici Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod (v místní části Horní Hamry u odbočky k zahrádkářské kolonii)

Ozdobný lem a štítek s letopočtem 1847 (poslední číslo je špatně čitelné) je vytesaný stejně jako u objektu. Kříž byl v tomto roce usazen na nové základy a přitom pootočen podle současného vedení cesty. Na fotografii je pohled na kříž od severozápadu, stav z května 2003.

Kříž u cesty z Hamrů do Velké Losenice v místě zvaném Konec světa (místní část Šlakhamry)

Ve spodní části kříže je dvojitý ozdobný lem (jeden konkávní a jeden konvexní) a pod ním, na čelní ploše, jen málo vystupující vytesaný štítek s letopočtem 1865 (poslední číslo je špatně čitelné). Štítek má výrazně sražené rohy.

Kříž u silnice ze Žďáru nad Sázavou do Havlíčkova Brodu (asi půl kilometru za obcí Hamry nad Sázavou u odbočky na Českou mez)

Tento kříž se tvarem i provedením odlišuje od všech ostatních. Dřík má po celé délce výrazně sražené všechny čtyři hrany a konce příčného ramene ani vrchol kříže nejsou tvarovány do obvyklé růžice. Pod dvojitým ozdobným lemem je na čelní ploše mírně vystupující štítek s letopočtem 1871. Štítek má zaoblené kratší strany. Pod štítkem je nečitelný nápis.

Kříž vedle kapličky v centru místní části Najdek.

Pod jednoduchým ozdobným lemem ve spodní části kříže je na čelní ploše mírně vystupující štítek se sraženými rohy a letopočtem 1888.

Kříž nad silnicí procházející Najdekem (v pravotočivé zatáčce před centrem této místní části, ve směru od Dolních Hamrů)

Kříž je postaven na masívním soklu, jaký se u předchozích objektů nevyskytoval. Není vyloučeno, že je mladšího data. Vlastní kříž má pod dvojitým ozdobným lemem na čelní ploše mělký výklenek s letopočtem 1891.

Kříž v Dolních Hamrech vedle školy

Ve spodní části je dvojitý ozdobný lem a pod ním na čelní ploše výrazně vystupující štítek se sraženými rohy a letopočtem 1891. Celý kříž vypadá až příliš nově. Buď je výrazně restaurován, nebo je to pozdější kopie. Základ, ve kterém je upevněn, je také zřejmě nový.

Kříž u benzínové čerpací stanice (odbočka do Dolních Hamrů ze silnice Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod)

Má opět masívní sokl a je velmi dobře zachovalý, což obojí by mohlo ukazovat na pozdější zásahy. Pod ozdobným lemem je na čelní ploše mírně vystupující štítek s letopočtem 1893. Zdá se, že celý kříž byl nově osazen při terénních úpravách v souvislosti se stavbou benzinové stanice.

Kříž nad silnicí z Dolních Hamrů do Ždáru nad Sázavou (odbočka k Horním Hamrům)

Na masívním, výrazně členěném soklu je upevněn vlastní kříž, na jehož čelní ploše jsou pod ozdobným lemem dva malé výklenky. Ve spodním je letopočet 1916. Větší výklenek je zasazen v soklu. Zde byla zřejmě původně upevněna deska s nápisem.

Kříž v lese v místě nazvaném U křížku (na křižovatce cest jižně od obce)

Je dosti podobný předchozímu kříži, jen nemá žádné výklenky. Na spodní části soklu je téměř nečitelný nápis, pouze letopočet 1922 je zřetelný.